Smíš se hřát svou slávou

Lojzíci

1:Tak sedím prEý než balvan hAůř,
hlas v uších znHí jak z temných snEů,
proč šel jsem sám, nadšen a rAád,
pán rozkázHal: máš jít se prEát.
R:SmG#7íš se hřát svou slAávou, jako dřHív svět v rukou mEít,
smG#7ích nad bílou kAávou teď sklízí Húdiv víc než táhlý stEín.
2:Co déšť mi psal na záda má,
je to už dávno, jak se zdá,
měnil bych rád, co můžu dát,
však musím dál, nesmím se vzdát.
3:Píšu ti rád a v řádcích mých
uslyšíš znít můj hořký smích,
chtěl bych tě mít víc než kdy dřív,
však úděl můj nám brání žít.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:24:08.405+00:00
Výsledky hledání: